Peklo označuje hned tři zajímavosti v jedné lokalitě. Jsou jimi osada, hluboké údolí mezi Náchodem a Novým Městem nad Metují a výletní restaurace na soutoku Metuje a Olešenky. Peklo bylo vyhledávaným místem k odpočinku i zábavě a na své pouti se zde zastavil třeba Jiří Guth-Jarkovský nebo Alois Jirásek, pro něhož se údolí stalo inspirací k povídce „V Pekle“. Připomínkou tohoto příběhu je i kámen s nápisem Ženichův hrob (leží 200 m od restaurace na pravém břehu Olešenky). Převážná část tohoto údolí je majetkem vlastníků novoměstského zámku.
Původně bývaly v Pekle dva mlýny. Mlýn na Olešence koupil továrník Bartoň a v roce 1910 jej architekt Dušan Jurkovič přestavěl na výletní restauraci ve stylu lidové secese, podobně jako u svých staveb v lázních Luhačovice, na beskydských Pustevnách nebo při rekonstrukci zámku v Novém Městě nad Metují. Jako občerstvovna sloužila tato budova průkopníkům turistiky už v 19. století. Majitelé mlýna v ní podávali pocestným vodu, pivo, sýry a k dispozici byla i tančírna. V současnosti zrekonstruovaná restaurace nabízí hostům rozmanité služby, od stravování až po nocleh.
Bartoňovu útulnu navštívili osobnosti jako Jan Masaryk, Edvard Beneš, později i Václav Havel a Lívie Klausová. Peklo si jako kulisa zahrálo i v několika filmech, např. v Hřebejkově Musíme si pomáhat a v detektivce Smrt talentovaného ševce.
