Lázeňské město Lądek-Zdrój (Landek) se nachází v nadmořské výšce 450 m, na úpatí Zlatých hor (Góry Złote), Bělských hor (Góry Bialskie) a Krowiarek, podél řeky Bělé Landecké. Díky reliéfu terénu a zeleným svahům hor lze mírné klima Landeku zařadit do tzv. klimatické oblasti „horské nižší“, která je z hlediska klimaticko-terapeutických hodnot hodnocena nejvýše.
Jedná se o nejstarší lázně v Polsku a v 19. století jedny z nejznámějších lázní v Evropě. Jejich symbolem je velkolepá budova přírodního léčebného ústavu Zdrój Wojciech, postavená v letech 1878–1880 podle vzoru tureckých lázní. Pod její 20 metrů vysokou kopulí se nachází historický mramorový bazén s termální vodou. V lázních je také lázeňský altán s prameny Zdzisław a Maria Skłodowska-Curie. Obklopuje ho lázeňský park s barokní kaplí Panny Marie v Dole a barokní kaplí Panny Marie v Jeskyni. Zdobí ji barokní kaple Panny Marie a Albrechtshalle – bývalá promenádní hala, nyní kavárna. V jižní části lázní se nachází léčebný ústav Jerzy – nejstarší lázeňské zařízení v Polsku, založené v roce 1498 na radioaktivním prameni jedním z majitelů Landeku – králem Jiřím z Poděbrad.
Lázně Lądek Zdrój jsou jediné lázně v Polsku, které při léčbě používají sulfid-fluoridové termální radioaktivní prameny. Lázně mají tři termální bazény, více než sto vodoléčebných míst a pětadvacet historických mramorových van pro léčebné koupele. Landecké prameny jsou velmi účinné – tři termální bazény se denně plní léčebnou vodou a díky jejich umístění přímo na pramenech nebo propojení zařízení systémem potrubí využívají pacienti přírodní koupelové procedury v objektech Wojciech, Jerzy, Adam, Stanisław a Jubilat. Lázně Lądek-Zdrój poskytují léčbu následujících ortopedických, úrazových a revmatologických onemocnění, osteoporózy, nervového systému, kožních, cévních obtíží a ženských chorob.
Kromě sanatorií je zde řada hotelů, penzionů a dalších ubytovacích zařízení, která často poskytují další rehabilitační a lázeňské služby.
Most sv. Jana v Lądku-Zdroji
Most svatého Jana v Lądku-Zdroji (Landeku) je kamenným mostem o dvou polích, který se nachází v centru města přes řeku Biała Lądecka. Byl postaven v roce 1565 z lámaného pískovce. Stejně jako u kladského gotického mostu se při jeho stavbě údajně používala malta z bílky ze slepičích vajec.
V roce 1709 na něj byla umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, kterou financovali landečtí měšťané a která pravděpodobně pochází z dílny Michala Klahra staršího. Dokládá to latinský nápis na podstavci: „HÆC STATVA HONORI PERPETVO SANCTI IOANNIS NEPOMVCENI AB INCOLIS CIVITATIS HVIVS EXPENSIS VERE PIIS ERECTA“ (Pomník k věčné slávě sv. Jana Nepomuckého postavený z iniciativy zdejších měšťanů). Zajímavostí je, že zvýrazněné římské číslice tvoří tzv. chronogram (letopočetnou šifru), tedy v textu skrytý rok vyzdvižení sochy (součet číslic LCCCCCCMXVVVVVVVIIIIIIIIIIIIII tvoří rok 1709).
Krytý most v Lądku-Zdroji
Krytý most v Lądku-Zdroji (Landeku) je velmi zajímavou architektonickou stavbou, jedinou tohoto druhu v Polsku a jednou z mála v Evropě. Přes most se bohužel nedá přejít, ale je zajímavým historickým prvkem vývoje tohoto lázeňského města. Most byl postaven na počátku 20. století. Spojoval dvě lázeňské části – novogotickou vilu s věží nacházející se na jedné straně řeky s lázeňským sanatoriem na straně druhé.
Vila na ulici Spacerowa, než se stala součástí lázní, patřila velmi zajímavé osobnosti Landeku – Otto Weberbauerovi, který ji pro svou rodinu postavil v roce 1873. Její majitel byl malíř, mykolog, entomolog a sběratel motýlů a hledal také sérum na jed zmijí, takže uchovával četné exempláře tohoto druhu. Do Landeku přijel na léčení, ale našel si zde ženu, a přestože hodně cestoval, právě v Landeku se usadil natrvalo.
Další majitel dr. Paul Hartman dům přestavěl a upravil na penzion. Zřídil zde Léčebný ústav zaměřený na rehabilitační tělocvik, masáže, termoterapii a elektroléčbu a léčebné koupele. K ústavu pak připojil budovy hostince, kde zřídil čekárnu a zdravotnickou část. Léčebný ústav nazval Sanatorium Landek a budovy na obou stranách řeky byly kolem roku 1910 propojeny krytým železobetonovým mostem. Most navrhl německý architekt Felix Henry, který předtím navrhl rozhlednu na Králickém Sněžníku.
Dnes je ve vile, které patří i most, penzion a budovy naproti přes ulici vlastní další lidé.
https://ckirladek.pl/kryty-most/
Fontána v lázeňském parku v Lądku-Zdroji
Kašna před lázeňským domem Wojciech vznikla v roce 2007 na místě tzv. centrální kašny z 19. století. Navrhly ji Italka Aurelia Debellis a Polka Agnieszka Lasota. Architektky zohlednily konfiguraci místa, lázeňský a rekreační charakter města, architektonické prvky z okolí a moderní příklady řešení veřejných prostranství. Vzhled mísy kašny o průměru 8 metrů připomíná tvarem klasické mísy z 18. a 19. století s cibulovitou mísou a pohárovitou základnou. Kašna je zakončena béžovým kamenným obkladem. Ve skutečnosti se nejedná o mísu, ale o rovnou plochu, po které voda proudí, a to díky své proměnlivé výšce – 80 cm na jedné straně a pouze 35 cm na druhé. Voda vytéká ze štěrbiny podél delšího okraje a z nepravidelně rozmístěných vodotrysků. V okolí mísy se nachází další puklina v zemi, kde voda mizí. Kašna vypadá obzvlášť krásně večer při umělém osvětlení. Všude kolem je spousta laviček k posezení v příjemném prostředí parku.
Vedle kašny ústí pramen Dąbrówka (Marianna) s teplotou 19,7 °C.
Lázeňský park v Lądku-Zdroji
Lázeňský park Jana Pavla II. v Lądku-Zdroji je nejmenší ze čtyř landeckých parků – má rozlohu 1,2 hektaru. Byl založen v 18. století po výstavbě sanatoria Wojciech, ale současná podoba vznikla ve třicátých letech 20. století. Osa parku spojuje budovu sanatoria Wojciech a krytý bazén. Na jeho severním okraji vznikly široké terénní schody. Alej vede ke kašně a nedalekému veřejnému prameni Dąbrówka (dříve Maria), dále k bývalé Albrechtově lázeňskému pavilonu, dnešní kavárně Albrechtshalle a kapli Panny Marie, pomocnice nemocných. V blízkosti bazénu roste mohutný jinan dvoulaločnatý.
V parku převládají listnaté stromy: javory, buky a lípy malolisté. Modřínová alej směřuje ke koncertní mušli, která vznikla v roce 1782 z iniciativy pruského ministra Karla Georga Heinricha Hoyma, který pobýval v lázních jako pacient.
Kolem lázeňského parku vede modrá turistická trasa z Barda na Králický Sněžník, která je součástí evropské dálkové trasy E8.
Přirozeným rozšířením lázeňského parku je rozlehlý Park milénia, založený v anglickém stylu v letech 1861–1865, na sanatorium Wojciech navazuje Park Juliusze Słowackého. O něco dále na hranici lesních ploch a komplexu rekreačních rybníků leží Park Stanisława Moniuszky. Nachází se zde zrestaurovaná barokní kaple svatého Jiří a hodinová věž ze 16. století. Je to také park v anglickém stylu se zajímavou terasovitou úpravou.
https://ckirladek.pl/kryty-most
Pokračovat ve čtení