Znovuobjevený hrad Vízmburk láká do světa středověku

I my tvoříme příběh Kladského pomezí...

Východočeské Pompeje. Tak se říká hradu Vízmburk u Havlovic, který byl víc než pět století pohřbený v zemi. V sedmdesátých letech minulého století ho zachránil archeologický výzkum PhDr. Antonína Hejny CSc. V současnosti mu život vdechlo Sdružení pro Vízmburk, díky kterému můžete raně gotický hrad navštívit i vy. K prohlídce vás zve správce hradu Lukáš Králík.

Jaká je historie hradu Vízmburk?
Počátky hradu se datují do poloviny 13. století, kdy na místě obchodní stezky vznikl raně gotický hrad. Prvním, v písemných pramenech dochovaným, majitelem byl Tas z Vízmburka, příslušník erbu třmene, který kolonizoval území mezi Českou Skalicí a Adršpachem. Sám Tas byl správcem českého království ve Slezsku a v roce 1303 se stal dokonce královským podkomořím, odpovědným za správu daní. Po jeho smrti hrad několikrát relativně rychle vystřídal majitele, až skončil v držení pánů z Dubé, kteří ho obývali takřka sto let. Posledním majitelem hradu byl Jiří z Dubé, který se po konci husitských válek přestěhoval na hrad Žleby a na Vízmburku zanechal pouze správce. Ten společně s několika dalšími správci okolních hradů vyrážel do Slezska plenit a rabovat katolická města a kostely, což na straně našich současných sousedů vyvolávalo nevoli. Celá situace skončila smírčím řešením. Slezská města a šlechtici mezi sebou vybrali peníze a hrady od pánů vykoupili a úmyslně pobořili, aby jim již z těchto hradů nehrozilo vojenské nebezpečí. Na místě Vízmburku tak zbyl pouze pahorek suti. Ten zažil zajímavou epizodu v počátku devatenáctého století, kdy se propadla část sklepní klenby a otevřel se tak vchod do hlubokého sklepení. Toho využila čtveřice místních osobností vedená páterem Regnerem Havlovickým. Ta sklepení navštívila a zanechala zde na portálu sklepních dveří své podpisy, které byly objeveny až o 150 let později. Další etapa hradních dějin začala v sedmdesátých letech minulého století.
Ano, konkrétně v roce 1972, kdy pan PhDr. Antonín Hejna CSc. zahájil na hradě archeologický výzkum. Během dalších třinácti let se podařilo celý hrad odkrýt. Bohužel pan Hejna v roce 1986 zemřel a odkrytá a jen provizorně zastřešená památka začala chátrat a původní plán na zpřístupnění hradu se rozplynul. Kdo zániku zabránil?
Sdružení pro Vízmburk, které vzniklo v roce 2002 a dalo si za cíl zachovat hrad pro další generace. Skupina nadšenců začala konzervovat archeologický nálezový fond a v roce 2008 byly zahájeny záchranné práce na samotném hradě. Od tohoto roku až po současnost vykonali členové spolku desetitisíce brigádnických hodin na postupném zvelebování památky. Snaha o znovuzrození hradu byla korunována schválením projektu „Po stopách společné středověké historie“ v evropském programu Interreg V. Díky úspěšné realizaci tohoto projektu došlo k obnovení zdiva a komplexnímu zastřešení, takže mohl být Vízmburk vloni slavnostně zpřístupněn veřejnosti. Nyní je na něj radost pohledět. Jak areál zatraktivňujete pro návštěvníky?
V současnosti na Vízmburku vzniká turistické zázemí, které má zpříjemnit návštěvu této památky. Kromě stánku s občerstvením jsou k dispozici také zábavné prvky pro děti i dospělé a v plánu máme zastřešení posezení. Kolem hradu zpevňujeme skalní masív proti erozi a obnovujeme další části parkánové hradby. Proč by měli lidé Vízmburk navštívit?
Každý turista si u nás jistě najde své. Pro běžného návštěvníka máme krásné vnitřní expozice ukazující život ve středověku. Najdeme zde hodovní místnost s replikou středověkých kamen i mučírnu. Příznivci historie zde mohou prostudovat zajímavosti z osídlování zdejšího kraje i historie hradu samotného. Návštěvník toužící po odborných informacích se u nás může pokochat stavebními zajímavostmi hradu a jeho specifickým osudem. Velkým lákadlem pro děti i dospělé je model hradu, replika okna, zpřístupněné sklepy i 7,5 metrů vysoká věž. Zkrátka pro každého máme něco.

I my tvoříme příběh Kladského pomezí