Za hornickými památkami Jestřebích hor

Jestřebí hory jsou známé svými černouhelnými nalezišti. Těžba začala po objevení černého uhlí v r. 1590 a trvala až do r. 1990. Při těžbě vznikly desítky štol a jam i hald hlušiny. Jestřebí hory tvoří táhlý a zvlněný horský hřbet s nejvyšší horou Žaltmanem (739 m). Geomorfologicky patří k Broumovské vrchovině. Jestřebí hory jsou známé svými černouhelnými nalezišti. Těžba začala po objevení černého uhlí v roce 1590 a trvala až do ukončení v roce 1990. Při těžbě vznikly desítky štol a jam, ale i hald hlušiny.
Řadu těchto stop těžby černého uhlí již zahladila příroda, část hornických památek dal člověk na odiv dalším generacím. Hornické památky na jižním úbočí si připomíná i samostatná naučná stezka Rtyňský okruh (pásové značení žluté barvy s popisnými tabulemi na historicky zajímavých místech).