V roce 1866 se na našem území odehrál krvavý konflikt mezi dvěma středoevropskými velmocemi Pruskem a Rakouskem. Ke klíčovým bitvám došlo především v Královéhradeckém kraji, ale válečné události zasáhly také Severní Čechy a Moravu. Kladské pomezí se stalo dějištěm hned několika bitev. Během tří červnových dnů roku 1866 se u Náchoda (27. 6. 1866), České Skalice (28. 6. 1866) a Svinišťan (29. 6. 1866) střetlo více než 100 tisíc vojáků. Památku padlých připomínají na bojištích stovky pomníků a válečných hrobů.
Foto: Jan ZálišJedná se o návrh 4-denního pobytu v Kladském pomezí, kdy se
každý den můžete podívat do míst, které poznamenala prusko-rakouská
válka.
Poznejte městečka a krajinu Kladského pomezí, kde se před 150-ti lety odehrála první velká bitva prusko-rakouské války. V České Skalici budete moci prozkoumat bojiště a vojenský hřbitov. Poznejte pevnostní město, které získalo své jméno po svém zakladateli císaři Josefu II před více než 200 lety. Turisty dosud neobjevený magický kout Čech při polské hranici láká také svými renesančními zámky a výborným pivem, které se vaří přímo v Náchodě již od roku 1872.
1. den
Navštívíte pevnostní město Josefov vybudované před více než 200 lety. Vydáte se do jeho pravoúhlých ulic s unikátní strukturou, mohutnými hradebními valy a hlubokými obrannými příkopy a zažijte dobrodružství v tajemných podzemních chodbách. Cestou zpět se zastavíte v krajině na místech, která připomínají svými pomníčky a hroby padlých vojáků krvavé bitvy rakousko-pruské války.
2. den
Nedaleko proslulého romantického Babiččina údolí se odehrála krvavá bitva u České Skalice (28. 6. 1866). Krutý boj tu dodnes připomíná 70 pomníků a válečných hrobů roztroušených po krajině. Nejvíce jich nalezneme na vojenském hřbitově u obce Zlíč a v prostoru přírodní rezervace Dubno. Mnoho padlých dodnes spočívá v neoznačených hrobech přímo na bojišti. V muzeu Boženy Němcové v České Skalici můžeme navštívit stálou expozici věnovanou válečným událostem roku 1866.
3. den
Prohlédnete si město Náchod, které bylo vybudováno na strategickém místě vedle průsmyku, přes který vedla důležitá obchodní cesta spojující Čechy s Kladskem. Na náměstí si také můžete dát dobrou kávu v secesní kavárně, ve které se scházeli významné osobnosti regionu. Večer můžete zakončit prohlídkou náchodského pivovaru Primátor, kde se vaří pivo nepřetržitě od roku 1872 a vyzkoušíte některý z jeho speciálních piv, která získávají světová prestižní ocenění.
4. den
V Novém Městě nad Metují býval vojenský lazaret. Nejkrásnější pohled na město je z Juránkovy vyhlídky v blízkosti zříceniny hradu Výrova. Útulné renesanční náměstí je obehnáno hradbami, podél kterých vede tzv. Zadomí, malebná ulička obkružující náměstí ze všech stran a nabízející pěkné výhledy. Náměstí sousedí se zámkem, který byl upraven jako moderní sídlo textilních továrníků rodu Bartoňů z Dobenína, dle návrhu významného architekta Dušana Jurkoviče. Po zakončení prohlídky si budete moci posedět v jedné z útulných kaváren či restaurací v historickém centru.
Foto: Jan ZálišK válce mezi Pruskem a Rakouskem se schylovalo už na počátku 60. let 19. století, kdy v tehdejším Německém spolku vznikly dva názorové proudy. Zatímco Prusko chtělo co nejrychleji sjednotit „krví a železem“ roztříštěné země do jednoho celku, habsburské říši vyhovovala volná federace v již existující formě. Některá království a vévodství, kvůli strachu z pruské okupace, podpořila Rakousko. Habsburská monarchie navíc zažívala krušné časy v Holštýnsku, které převzala pod svou správu. Sousední Šlesvicko patřilo k Pruské říši, a tak se Němci snažili Rakušanům správu vzdáleného území co nejvíce zkomplikovat a donutit k jeho opuštění ve prospěch Pruska. 8. dubna 1866 dochází k uzavření prusko-italského spojenectví.
7. června začala pruská armáda s okupací Holštýnska a pár dní nato také Saska. Následovalo přerušení diplomatických styků mezi oběma znepřátelenými zeměmi a v téže době došlo k přesunutí armád z Olomouce do východních Čech, kde proběhly rozhodující bitvy války včetně té finální.
Foto: archiv 5. praporu polních myslivců
27. 6. 1866 - Bitva u Náchoda
Bitva u Náchoda, která je někdy také nazývána Bitva na Doběníně, byla první velkou bitvou prusko-rakouské války. Bitevním polem se stal táhlý svah Branky na hřebenu silnice Nové Město nad Metují – Náchod. Středem bojů byl poté strmý svah nad Václavicemi. Zpočátku se zdálo, že se rakouským jednotkám daří. Prusové byli donuceni ustupovat směrem k Náchodu. Kolem poledne však dorazila na bojiště hlavní část pruského V. sboru a tím byla bitva rozhodnuta.
28. 6. 1866 - Bitva u České Skalice
Hned následující den se odehrála bitva u České Skalice. Pruské vojsko pokračovalo ve svém postupu, které jim poskytlo vítězství v bitvě u Náchoda. Bitva u České Skalice byla sice jednou z nejkratších, ale také zároveň jednou z nejkrvavějších. V pouhých čtyřech hodinách tu padlo, bylo zraněno, nebo zajato téměř sedm tisíc mužů. Pruské jednotky tu znovu porazily rakouské vojsko.
29. 6. 1866 - Bitva u Svinišťan
Po vyhrané bitvě u České Skalice postupovaly hlavní síly pruského armádního sboru přes Zlíč a Chvalkovice k Choustníkovu Hradišti. Nejtěžší boje se odehrály u svinišťanského dvora a sebučského ovčína. Část rakouského vojska zaujala postavení jižně od Svinišťan mezi řekou Úpou a nynější hlavní silnicí k Jaroměři. Pruskému postupu se však již nedalo vzdorovat a tak ani zde rakouské jednotky neuspěly.
29. 6. – 3. 7. 1866 - Neúspěšné oblehání Pevnosti Josefov pruskou armádou
Josefovská pevnost pod vedením generálmajora Johanna Gaiszlera sehrála v prusko-rakouské válce roku 1866 jednoznačně pozitivní roli. Sloužila totiž jako lazaret, kde se dostalo prvního ošetření zhruba 4000 raněným a nemocným vojákům. Díky pravidelné střelbě z kanónu odháněla blížícího se nepřítele.
Foto: Jan ZálišBitvy z roku 1866 připomíná trojice naučných stezek, které dohromady tvoří 62 km dlouhou tematickou cyklotrasu s názvem „Stopy krve a železa 1866“. První částí je naučná stezka Náchod - Vysokov - Václavice 1866. Na ní dále v obce Kleny navazuje stezka Česká Skalice - Svinišťany - Josefov 1866 a jako poslední je Josefov – Smiřice – Chlum 1866, která návštěvníky zavede až na místo, kde se odehrála rozhodující bitva mezi rakouským císařstvím a pruským královstvím.
1. část NS Náchod - Vysokov - Václavice 1866
Nultá cedule 16 km dlouhé naučné stezky Náchod - Vysokov - Václavice 1866 stojí na vlakovém nádraží v Náchodě. Dále pak trasa vede k první ceduli u náchodského zámku, a odtud alejí Kateřiny Zaháňské až k vojenskému hřbitovu. Hřbitov byl zřízen rok pro válce tehdejším majitelem náchodského zámku princem Vilémem ze Schaumburg-Lippe. Svým neobvyklým vzhledem připomíná zříceninu kostela. Odtud stezka pokračuje dále na Kramolnu, kudy procházeli vojáci, mířící na vyvýšeninu Branka - hlavní bojiště bitvy u Náchoda. Poblíž stojí i pomník myslivce, připomínající prapor polních myslivců, kterému se podařilo pozdržet pruský útok do doby, než se dostavily posily. Dále stezka vede na Vysokov k novogotické kapli, u níž se střetli pruští dragouni s rakouskými kyrysníky. Za domem naproti se nachází kamenný kříž a hrob padlých Prusů. U další zastávky je monumentální pomník jízdy v podobě žulového jehlanu. Pomník stojí přesně v místě, kde se muži střetli na koních. Sedmé zastavení připomíná slavnou bitvu u Náchoda, která se odehrála v blízkosti obcí Václavice a Šonov. Obranným bodem se pro rakouskou armádu na krátkou dobu stal evangelický kostel v Dobeníně, což připomíná monumentální mramorový obelisk. Dále z kopce stezka pokračuje k václavickému nádraží, přes které poražené a morálně zničené Rakousko ustupovalo směrem k České Skalici. Na poslední zastávce této naučné stezky v Provodově u rybníku Pekařovec se nachází litinový kříž na hrobě rakouského důstojníka a dvou myslivců.
2. část NS Česká Skalice - Svinišťany - Josefov 1866
V obci Kleny začíná druhá část naučné stezky. Její délka je 32 km a prostřednictvím 22 naučných tabulí provází zájemce o vojenskou historii po dalších místech bojů a pohybu rakouské i pruské armády. Součástí trasy je unikátní vojenský hřbitov ležící u silnice z České Skalice do místních částí Zlíč a Ratibořic, kde byla v roce 1866 pohřbena převážná část padlých z bitvy u České Skalice. Jejich památce se 3. listopadu téhož roku poklonil i rakouský císař František Josef I. Na hřbitově nalezneme celkem 34 honosných pomníků padlých důstojníků a prostých křížů, které označují hromadné hroby. Pod vysokým balvanem s litinovým křížem se nachází společný hrob 480 rakouských vojáků z brigády generálmajora Gustava von Fragnerna, který je pochován pod samostatným pomníkem v protější části hřbitova. Dalšími místy, která mohou zájemci navštívit, je dříve zmíněný les Dubno u České Skalice, vlakové nádraží, které se stalo poslední baštou odporu rakouské armády, nebo pomníky vojáků zemřelých v městských lazaretech na zrušeném hřbitově u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Malé Skalici.
Stezka nás zavede do nedalekých Svinišťan, kde se rovněž nachází mnoho válečných pomníků. Za návštěvu stojí také město Jaroměř a zejména stavebně zachovalé pevnostní město Josefov. Po prohraných bitvách u Náchoda, České Skalice a Svinišťan zde nalezly poražené rakouské armádní sbory dočasné útočiště, aby se zde přeskupily a pokračovaly dál k Hradci Králové. Pevnost Josefov během války proměnila v jeden velký lazaret. Velitel pevnosti generálmajor Johann Gaiszler znepříjemňoval pravidelnou střelbou z kanónů blížícího se nepřítele, který nakonec Josefov pouze obešel. Také na pevnostním hřbitově připomíná prusko-rakouskou válku několik pomníků důstojníků i prostých vojínů zemřelých ve zmíněném lazaretu.
3. část NS Josefov – Smiřice – Chlum 1866
Třetí, 25 km dlouhá část dálkové cyklotrasy „Stopy železa a krve 1866“, začíná v Josefově a končí na Chlumu u Hradce Králové. Stezka je spojovací trasou mezi bastionovou pevností Josefov a severní částí bojiště u Hradce Králové. Na stezce jsou připomenuty události, které předcházely konečné vítězné bitvě pruských vojsk dne 3. 7. 1866. Patnáct tabulí naučné stezky seznamuje návštěvníky s utrpením prostých lidí, kteří po královéhradecké bitvě pečovali o raněné vojáky. Výpisy z obecních a farních kronik popisují dění v jednotlivých obcích, které byly válkou 1866 zasaženy.
Na své cestě po naučné stezce můžete navštívit i některý z objektů vojenské historie. Buď samostatně vojenské hřbitovy v Náchodě a Josefově, nebo s průvodcem bastiony v Pevnosti Josefov.
Foto:archiv 5. praporu polních myslivců