Suchý důl a Slavný

První historická zmínka o založení vesnice Suchý Důl pochází z poloviny 13. století, kdy se datuje její založení, která bývala největší obcí na Polickém klášterním panství. K založení byli povoláni nejdříve čeští lidé, později i němečtí osadníci, kterým byla odměřena půda a za její obdržení měli povinnost úplaty vůči vrchnosti. Činnost statků se tehdy soustřeďovala na dědičný dvůr, tzv. „šolcovnu“, později zvanou rychta. Místní jméno Suchý Důl znamená „suché údolí“, není však jasné proč, když jím protéká potok Ledhujka. Oproti tomu Slavný byl založen o poznání později, a to v polovině 16. století. K jich sloučení došlo v polovině 20. století.

Suchý Důl a Slavný tvoří malebnou vesnici s udržovanými zděnými statky broumovského typu, roubenými podhorskými chalupami i staveními s vysokými dřevěnými štíty, které jsou typické pro oblast Slezska. Mezi ně patří i „šolcovna“, později rychtu, ve středu obce. Okolí obce je rájem pro turistické putování. V místním lesnatém a skalnatém prostředí, do kterého zasazuje národní přírodní rezervace Broumovské stěny, naleznou návštěvníci jako poklad četné pískovcové útvary, vyhlídky a rokle. Jako zapomenuté perly působí v Ochozském údolí na území obce dvě překrásné kapličky. V dolní části u potoka stojí kamenná kaplička Panny Marie Lurdské, která byla vystavěna roku 1883 a slavnostně vysvěcena na den sv. Petra a Pavla o rok později. Směrem vzhůru v Ticháčkově lese pak nalezneme dřevěnou kapli, zvanou též „Zelená kaplička“. Ta je připomínkou 23 mariánských zjevení (1892-1895), které údajně zažila tehdy čtrnáctiletá Kristiny Ringlová. Kaple se stala nakrátko poutním místem. Osud místa však prošel i těžkými časy, kdy byla v roce 2010 úmyslně zapálena. Ovšem díky prostředkům z veřejné sbírky na její obnovu byla během dvou let vystavěna nová, jejíž vysvěcení proběhlo za přítomnosti kardinála a pražského arcibiskupa Dominika Duky, královéhradeckého biskupa Jana Vokála a polického faráře Mariána Lewicki.