Kdy byl důl objeven?
Za zrod Měděného dolu Bohumír by se dal považovat okamžik, kdy byly v roce
1853 objeveny nazelenalé kameny, které byly po prozkoumání určeny jako měděná
ruda. Tím se začalo v Jívce na Trutnovsku s těžbou a začal vznikat
Měděný důl Bohumír. Těžba byla ukončena v roce 1959 a v roce 1965 byl
důl po likvidaci zakonzervován.
Kdy tedy došlo k tomu, že byl důl zpřístupněn
veřejnosti?
Důl Bohumír se vlastně narodil dvakrát. Podruhé to bylo v roce 2015,
kdy se dokončilo zpřístupnění části dolu veřejnosti a prohlídková trasa se
začala provozovat jako turistická atraktivita. Znovuotevření dolu umožnil
majitel areálu bývalého dolu – společnost GEMEC – UNION a.s. a její hlavní
majitel ing. Zdeněk Adamec, který dlouhodobě pracoval na zachování a obnově
hornických památek v celém regionu. Zdeněk Adamec byl celoživotně zapálený
do hornictví. Hlubinné dobývání ložisek vystudoval, pracoval na dolech
v OKD, působil na ministerstvu paliv a energetiky. Po roce 1991, kdy
v České republice nastalo hromadné zavírání dolů, z ministerstva odešel a
působil jako báňský podnikatel. K záchraně hornických památek
v Podkrkonoší inicioval v roce 2003 založení obecně prospěšné společnosti
Důl Jan Šverma, kterou od počátku jejího vzniku GEMEC – UNION a.s. finančně
podporuje. Za svoji práci byl oceněn nejvýznamnější cenou v hornictví, medailí
Jiřího Agricoly. Za celoživotní dílo pak obdržel in memoriam cenu Českého
permona.
Měděný důl Bohumír byl prohlášen za kulturní památku.
Co se ještě od dob otevření veřejnosti změnilo?
Je to tak. Za kulturní památku byl důl prohlášen v roce 2016. A co se ještě
změnilo? Díky evropským i národním dotacím se podařilo v dole vytvořit
audiovizuální efekty včetně promítání důlních vypovídajících záběrů. Každoročně
také organizujeme velkou dětskou akci s názvem Jak se peklo probouzí, na
kterou se za našimi čerty sjíždí malí hříšníčci z celého kraje. Důl začal
být v posledních letech opravdu vyhledávanou atraktivitou, která představuje
historii hornictví, těžby i nelehkou práci horníků.
foto: Tomáš Menec Plánujete pro návštěvníky nějaké další zatraktivnění?
Do budoucna chceme získat další peníze a zpřístupnit nejatraktivnější část
podzemí, a sice část hlavní úpadní, kterou se horníci dostávali na spodní
patra, a k tomu ještě část prvního patra. Chceme řešit i zázemí pro turisty.
Projekt, stavební povolení a souhlas majitele areálu máme, nyní musíme sehnat
finance.
Co je podle vás na tomto místě do nej?
Na západním úbočí Jestřebích hor od Hronova přes Bohdašín, Rtyni, Malé a
Velké Svatoňovice až po Markoušovice, na východní od Jívky přes Radvanice,
Slavětín, Chvaleč až Petříkovice byly od konce 16. století do roku 1990
vyraženy a vyhloubeny desítky štol a jam k těžbě černého uhlí a měděné
rudy. Bohužel, jedinou podzemní dochovanou památkou na hornickou historii
regionu zůstal právě Důl Bohumír. Jeho NEJ spočívá i v tom, že celé
podzemí je zpřístupněno v „surovém“ stavu a všude je odkrytá geologie
prvohorních sedimentů ložiska. Vše je navíc zajištěno tak, jak tomu bylo
v době těžby, tedy dřevěnou výztuhou. Úplný TOP je určitě lezní oddělení
ve větrací šachtě, kdy mají návštěvníci možnost vylézt na povrch země 15 metrů
svisle po žebřících. Zároveň je skvělé, že velká část prohlídkové trasy dolu je
přístupná i malým dětem a handicapovaným osobám.
Důl nám představila jeho vedoucí Květa Jirmanová.