Proč vlastně pevnost Josefov vznikla?
Konflikty doprovázejí lidstvo odnepaměti a ani zdejší krajině se nevyhnuly.
Pruský král Fridrich II. viděl v nástupu Marie Terezie, tedy ženy na trůn,
příležitost, jak legitimitu rakouské monarchie zpochybnit a nárokovat si území
habsburského mocnářství. Během slezských válek s pruským nepřítelem jsme přišli
o dříve nám patřící Slezsko a Kladsko. Tam byly umístěné pevnosti, které
poskytovaly zázemí rakouskému vojsku a chránily životy našich předků. Pruské
vpády pokračovaly až do Čech a přinutily Josefa II. přemýšlet nad tím, jak
zabránit rekvírování potravin, dobytka, vypalování domů a dalším službám, které
si nepřátelé vynucovali na českém obyvatelstvu. Hranice monarchie se tak
posunuly na jih a bylo potřeba je opevnit. Výstavbě Josefova předcházely
politické dohady o umístění zbrusu nového a také nákladného obranného systému.
Dokonce se s výstavbou ve zdejším prostředí vůbec nepočítalo a bylo rozhodnuto
zmodernizovat opevnění města Hradce Králové. Od zahájení modernizace roku 1766
se však postupně zjistilo, že hradby okolo Hradce Králové neměly na obranu
hranic takový efekt, jak se očekávalo. Hradecká posádka nedokázala zabránit
drancování Prusů v pohraničí a tak Josef II. na základě doporučení italského
architekta Pellegriniho nakonec rozhodl o další stavbě v severnější lokaci,
tedy nedaleko města Jaroměře.
Jaké jsou další klíčové momenty v historii pevnosti?
Roku 1780 císařská komora odkoupila od majitele knížete Jana Václava z Paaru
vesnici Ples i s přilehlým okolím, rozkládajícím se na strategicky významném
návrší nad řekou Metují. Obyvatelům území bylo nařízeno se vystěhovat, aby zde
podle návrhu francouzského stavebního inženýra a polního podmaršálka Claude
Benoît Duhamel de Querlonda mohlo za přísného utajení vzniknout pevnostní
město. Základní kámen pevnosti byl položen 3. října 1780. Po sedmi letech
výstavby byl složitý fortifikační komplex předán vojsku do užívání a byl
připraven k obléhání. Ovšem ani pak stavba neutichla. Práce pokračovaly na
obranném podkopovém systému, brdecké tvrzi a vojenských prachárnách a městských
studní. Vznikala civilní zástavba. Například kostel Nanebevstoupení Páně vznikl
mezi roky 1805 až 1811, nové radnice se město dočkalo až v roce 1884. Roku 1793
bylo město na počest císaře Josefa II. přejmenováno Františkem II. na Josefov.
Za napoleonských válek byl opakovaně uváděn do pohotovosti, ale neuplatnil se
jinak než jako vězení pro zajaté francouzské vojáky. V roce 1866 byla pevnost
nejblíže dobývání v celé své historii. Pruská vojska opět vpadla na naše území
a pokračovala na jih. Útočníci však Josefov obešli tak, aby je zdejší posádka
nemohla nijak ohrozit. Statut pevnosti si Josefov udržel až do roku 1888. Na přelomu
19. a 20. století se začalo s bouráním hradeb a pevnostních bran. Měšťané
doufali, že zbouráním vnějších zdí se město dočká rozmachu průmyslu a obchodu,
stejně jak se stalo v Hradci Králové. Nakonec se ale většina prvků zachovala
pro budoucí pokolení. Mnohonárodnostní ráz pevnostního města ještě víc
zdůraznila 1. světová válka. Během ní vznikl za hradbami velký zajatecký tábor
pro ruské vojáky zajaté na východní frontě. V 2. světové válce posloužilo město
Wehrmachtu. V roce 1948 se Josefov stal součástí města Jaroměře a v roce 1971
byl vyhlášen městskou památkovou rezervací. Víc než 2. světová válka však tvář
pevnostního města poznamenala okupace sovětskými vojsky (1968-1991). Na
Bastionu I byl od roku 1968 zřízen Autopark a v kasematech, které původně sloužily
pro ubytování vojska, garážovaly sanitky.
Pro turisty je přístupný Bastion I a podzemí. Plánujete
pro ně ještě nějaké zatraktivnění?
Do budoucna je plánována přestavba jedné kasematy na kolárnu a úschovnu
zavazadel. Chceme také opravit budovu prachárny, která stojí uprostřed nádvoří
Bastionu I, a využít ji jako interaktivní a vzdělávací prostor. V plánu je i
úprava samotného nádvoří a dveří jednotlivých kasemat do původního historicky
doloženého stavu. Všechno je samozřejmě závislé na získání potřebných peněz z
dotačních systémů.
Co je podle vás NEJ tohoto místa?
Rozhodně dochovanost unikátního systému pevnostního města. Podzemní chodby jsou považovány za jeden z
nejrozsáhlejších podzemních obranných systémů v Evropě. Úžasný je výhled z
hradebního valu. Vynechat byste neměli ani lapidárium a originální sochy z
Jaroměře od Matyáše Bernarda Brauna. Josefov je místem, které má svého velmi
specifického genia loci. Kombinace zachovalých památek, městské zeleně a
ožívající historie vytváří zvláštní atmosféru, na kterou návštěvníci rádi
vzpomínají. Užít si ji mohou i při zážitkových programech, slavnostech a
tradičních akcích jako je třeba historický Masopust nebo Oživlý Josefov.
Srdečně zveme!